|
První miminko jsem rodila také u Apolináře, čtu tady samou chválu, snad se to změnilo... já bych tam nešla, ani kdyby mne přesvědčoval o úžasnosti této porodnice třeba pan prezident... Vždycky záleží na vlastní zkušenosti, mě přijali večer po malování, šoupli mne do vymražené minikoupelničky, lůžko bylo tak vysoko, že po sprše jsem se na něj už nevysápala...a zapomněli na mě. Byla jsem vystrašená a příliš mladá na to, abych během stálých bolestí ještě bojovala. Když jsem se pak konečně odvážila, nikde nikdo... fakt bych to nikomu nepřála. Když jsem se konečně dovolala přes zapnutou televizi kdesi vzadu sestry, skoro mne nestihli dovézt na sál. Propouštěli mne s teplotou a problémy s kojením - upozorňovala jsem opakovně na to, že odstříkávání je problém. Do týdne jsem měla antibiotika a za další týden jsme i s Terezkou byly zpátky, kde mi ze zatvrdlých prsou rvali ručně mlíko, čímž jsem o něj přišla a následné, hlavně psychické, problémy, bych taky nikomu nepřála. Proto jsem podruhé rodila v Podolí, kde vše probíhalo hladce a s normálním přístupem. Každým dnem čekám třetí miminko a o Apolináři jsem neuvažovala ani na chvilku. Snad je to jen moje nešťastná ojedinělá zkušenost.
|
Oblíbené: 0
